Zadření motoru není náhoda, která přijde z čistého nebe. Je to výsledek kritického nedostatku mazání, kdy se kovové plochy uvnitř motoru (typicky písty o stěny válců nebo kliková hřídel v ložiskách) začnou o sebe třít bez ochranného filmu. Teplota v daném místě vyletí během sekund tak vysoko, že se kov začne tavit a součástky se k sobě doslova „přivaří“. Oprava takového stavu se často rovná ceně celého ojetého auta.
Tady jsou nejčastější chyby a příznaky, které byste neměli ignorovat.
Co děláte špatně? (Hlavní zabijáci motoru)
1. Slepá důvěra v kontrolky
Mnoho řidičů žije v omylu, že je auto včas varuje. Jenže u mnoha modelů se kontrolka oleje rozsvítí až ve chvíli, kdy tlak klesne na nulu. To už ale motor běží nasucho a dochází k nevratnému poškození ložisek. Moderní motory s turbem navíc olej spotřebovávají přirozeně – ujet 15 000 km bez jediné kontroly měrky je hazard, který se nevyplácí.
2. „Vražedné“ intervaly výměny oleje (Long-Life)
Marketingový tah v podobě výměny po 30 000 km je pro ojetinu rozsudek smrti. Olej po 15 000 km ztrácí schopnost vázat nečistoty a odvádět teplo. V motoru se začne usazovat karbon (tzv. černý kal), který postupně ucpe sací koš olejového čerpadla. I když máte oleje dost, čerpadlo ho nedokáže protlačit systémem. Výsledkem je lokální zadření na nejvzdálenějším místě od čerpadla – obvykle na hlavě válců nebo turbodmychadle.
3. Styl jízdy „start-cíl“ za studena
Olej potřebuje čas, aby se ohřál na cca 80 °C, kdy funguje optimálně. Než se tak stane, je hustý a pomalý. Pokud studenému motoru naložíte plný plyn hned po startu, ložiska na klice trpí obrovským třením. Dochází k mikroskopickému vytrhávání materiálu z ložiskových pánví (šál), což jsou „jizvy“, které se dříve či později změní v totální zadření.
4. Ředění oleje palivem (DPF a vstřiky)
U dieselových aut s filtrem pevných částic dochází při častých městských jízdách k nedokončeným regeneracím. Nespálená nafta stéká po stěnách válců do olejové vany. Nafta sice vypadá jako kapalina, ale maže mizerně. Jakmile podíl nafty v oleji stoupne nad únosnou mez, olejový film se při zátěži přetrhne a motor se „kousne“ i při klidné jízdě po dálnici.
Jak se projevuje zadírání? (Varovné signály)
Zadírání má své fáze. Pokud zareagujete v té první, motor se možná ještě podaří zachránit za rozumné peníze.
- Změna zvuku a neklid: Motor má najednou tupý, kovový zvuk a pocitově „táhne“ hůř, jako byste jeli proti silnému větru. Je to způsobeno extrémním vnitřním třením, které motor brzdí.
- Rytmické klepání: Pokud slyšíte zespodu motoru kovové klepání, které zrychluje s otáčkami, jde o tzv. „klepání na klice“. Ložiska už mají vůli a písty začínají narážet tam, kam nemají. V této fázi je jízda hazardem s ohněm.
- Zápach pálícího se oleje: Extrémní tření generuje teplo, které začne olej v motoru doslova škvařit. Pokud po zastavení cítíte z motoru spáleninu, je zle.
- Vysoká teplota chladicí kapaliny: I když je chladicí systém v pořádku, ručička teploměru leze nahoru. Motor nestíhá odvádět teplo vznikající třením poškozených ploch.
Konečná fáze: Náhlé zhasnutí
V poslední fázi motor náhle ztratí výkon, ozve se skřípání nebo silná rána a auto zhasne. Pokud se pokusíte znovu nastartovat, startér se jen ozve cvaknutím, ale motorem neotočí. Součástky jsou k sobě teplem pevně spojené.
Rada Autano.cz: Náklady na výměnu motoru se u běžných aut pohybují od 30 do 100 tisíc korun. Prevence v podobě výměny oleje po 10 000 km a občasné kontroly měrky stojí pár stovek. Matematika je tady neúprosná.
Post a comment