Když člověk jede po Česku, má často pocit, že čerpací stanice jsou skoro všude. U města jedna, za ním druhá, na hlavním tahu další dvě proti sobě. Pak přejedete do Německa nebo Rakouska a najednou se může stát, že po dálnici jedete desítky kilometrů, než narazíte na další větší pumpu.
Je to jen pocit, nebo máme v Česku opravdu více čerpacích stanic než okolní státy?
Odpověď je zajímavá: v absolutním počtu má samozřejmě nejvíc pump Německo. Ale v přepočtu na počet aut je Česko proti Německu výrazně hustší.
Kolik je čerpacích stanic
Podle přehledu FuelEurope bylo v roce 2024 v Evropě přes 140 tisíc čerpacích stanic. U okolních států uvádí přibližně tato čísla: Německo 14 376, Rakousko 2 724, Polsko 7 937 a Slovensko 1 100 stanic. U Česka FuelEurope uvádí 7 722, ale zároveň poznamenává, že u Česka se změnila kategorie započítávání — proto je lepší pro běžného řidiče pracovat s českou evidencí veřejných stanic.
Ministerstvo průmyslu a obchodu k 9. červnu 2025 uvádělo v ČR celkem 7 733 evidovaných čerpacích stanic, z toho 3 948 veřejných. Zbytek jsou neveřejné stanice s omezeným přístupem nebo výdejní jednotky v areálech firem, zemědělství a podobně. (Ministerstvo průmyslu a obchodu)
Pro řidiče je tedy důležitější číslo:
Česko: přibližně 3 948 veřejných čerpacích stanic
Kolik je aut
Pro přepočet použijeme počet osobních aut v provozu. ACEA uvádí pro rok 2024 tyto počty osobních aut: Česko 6,64 milionu, Německo 49,34 milionu, Rakousko 5,23 milionu, Polsko 20,50 milionu a Slovensko 2,73 milionu. Celá EU měla v roce 2024 téměř 256 milionů osobních aut.
Přepočet: pumpy na 1 milion osobních aut
Tady už je vidět rozdíl:
| Země | Čerpací stanice | Osobní auta | Pump na 1 milion aut |
|---|---|---|---|
| Česko | 3 948 veřejných | 6,64 mil. | 594 |
| Rakousko | 2 724 | 5,23 mil. | 521 |
| Slovensko | 1 100 | 2,73 mil. | 403 |
| Polsko | 7 937 | 20,50 mil. | 387 |
| Německo | 14 376 | 49,34 mil. | 291 |
Z toho vychází, že Česko má v tomto srovnání nejvíc čerpacích stanic na milion osobních aut. Proti Německu je rozdíl zhruba dvojnásobný.
Jednoduše řečeno:
V Česku připadá na 1 milion osobních aut asi 594 veřejných pump.
V Německu jen asi 291 pump.
Takže pocit, že u nás je pump hodně, není úplně mimo.
Přepočet podle plochy: pumpy na území
Ještě zajímavější je přepočet na plochu země:
| Země | Pump na 1 000 km² |
|---|---|
| Česko | 50 |
| Německo | 40 |
| Rakousko | 32 |
| Polsko | 25 |
| Slovensko | 22 |
I tady vychází Česko hustě. Nejen podle počtu aut, ale i podle velikosti území.
Proč v Německu může být pumpa až za 50 km
Na německé dálnici může mít řidič pocit, že stanice jsou daleko od sebe. To ale neznamená, že Německo má málo pump celkově. Má jich přes 14 tisíc, jenže země je větší, dálnice jsou delší a síť je jinak rozložená.
Navíc mnoho pump v Německu není přímo na dálnici, ale u sjezdů, ve městech, průmyslových zónách a na hlavních silnicích. Řidič na dálnici proto vnímá hlavně dálniční odpočívky, ne celou síť.
V Česku je síť hustší a čerpací stanice jsou často blízko obcí, na okruzích, u supermarketů a u hlavních tahů. Proto se zdá, že jsou skoro všude.
Máme jich moc?
Z pohledu běžného řidiče je hustá síť pohodlná. Nikdo nechce jet s rezervou dalších 40 kilometrů a doufat, že další pumpa bude otevřená. Česko je navíc tranzitní země, kde je hodně kamionové dopravy, krátké vzdálenosti mezi městy a mnoho silnic s vysokou intenzitou provozu.
Z obchodního pohledu ale může být trh přesycený. Když je pump hodně, každá musí prodávat nejen palivo, ale také kávu, jídlo, myčku, dálniční známky, oleje a další služby. Samotná marže na palivu často nestačí.
Proto dnes pumpa není jen místo na tankování. Je to malý obchod, kavárna, občerstvení, výdejní místo, někdy i dobíjecí stanice.
Které značky jsou kde nejsilnější
V Česku je největší síť ORLEN. Orlen Unipetrol v roce 2025 uváděl 441 stanic v Česku a tržní podíl 28,1 % v prodeji paliv. (orlenunipetrol.cz)
Na Slovensku je velmi silný Slovnaft, který patří do skupiny MOL. MOL Group uvádí, že působí ve střední a východní Evropě s rozsáhlou maloobchodní sítí; na Slovensku je Slovnaft tradičně dominantní značkou. ORLEN zároveň na Slovensku rychle roste a v roce 2024 uváděl přibližně 90 stanic. (plasticportal.eu)
V Polsku je nejsilnější ORLEN, který je domácím gigantem. V Německu patří mezi velké značky například Aral, Shell, TotalEnergies, Esso, Jet a ORLEN/Star. ORLEN uváděl, že Německo je jeho největší zahraniční trh a že tam provozuje stovky stanic pod značkami ORLEN a Star. (orlen.pl)
V Rakousku jsou silné značky jako OMV, Shell, BP, Avanti, Turmöl a další. Rakouský trh je ale v přepočtu na počet aut i plochu řidší než český.
Proč je česká síť tak hustá
Důvodů je několik:
- Česko je malé a hustě osídlené.
- Města a obce jsou blízko sebe.
- Máme vysoký počet aut na obyvatele.
- Jsme tranzitní země mezi Německem, Rakouskem, Polskem a Slovenskem.
- Část pump stojí u supermarketů a obchodních zón.
- Starší síť čerpacích stanic se úplně nezredukovala.
- Pumpa dnes vydělává i na obchodu, kávě, myčce a službách.
Budou pumpy mizet?
Asi ne rychle, ale jejich role se bude měnit. S růstem elektromobilů bude část stanic přidávat nabíjení. Některé malé pumpy mohou časem skončit, pokud nebudou mít dost provozu. Naopak velké stanice na hlavních trasách budou fungovat dál jako servisní místa pro řidiče.
Do budoucna nebude rozhodovat jen počet stojanů na benzin a naftu. Důležitější bude, jestli stanice nabídne:
- rychlé občerstvení,
- čisté toalety,
- myčku,
- dobíjení elektromobilů,
- výdejní služby,
- dobrý příjezd,
- parkování,
- nonstop provoz.
Závěr
Česko má podle srovnání opravdu hustou síť veřejných čerpacích stanic. V přepočtu na milion osobních aut vychází zhruba 594 pump, zatímco Německo má asi 291 a Rakousko asi 521.
Pocit, že v Česku je pump hodně, tedy není jen subjektivní. Česko má hustší síť než Německo, Polsko i Slovensko. Pro řidiče je to pohodlné. Pro provozovatele je to ale tvrdý boj o zákazníka.
A možná právě proto se dnes z benzínky stává spíš malý obchod a kavárna u silnice než jen místo, kde se tankuje.
Stejný koláč, víc hladových pump
Čím víc čerpacích stanic na stejném trhu stojí, tím menší kus koláče připadá na každou z nich. Řidiči nenatankují dvakrát tolik jen proto, že u silnice přibyla další pumpa. Celkový objem prodaného paliva je omezený počtem aut, počtem ujetých kilometrů a spotřebou vozidel.
Když se o stejný objem paliva dělí více provozoven, každá z nich musí bojovat o zákazníka a zároveň zaplatit vlastní provoz. A ten není malý. Pumpa platí pozemek nebo nájem, zaměstnance, energie, revize, servis stojanů, skladování paliv, logistiku, pojištění, bezpečnostní pravidla i provoz obchodu.
Proto více pump automaticky neznamená levnější palivo. Naopak může vzniknout tlak, aby každá stanice vydělala víc na menším počtu zákazníků. Buď musí prodat velký objem litrů, nebo si pomoci jinak: kávou, bagetami, myčkou, oleji, doplňky, toaletami, dálničními známkami a dalšími službami.
Česko je v tomto směru zajímavé. Síť čerpacích stanic je hustá a pro řidiče pohodlná. Jenže stejný palivový koláč se dělí mezi více provozoven. Rakousko je velikostí i dopravním charakterem Česku bližší než Německo, ale v přepočtu má pump méně. Stanice tam mohou mít větší spádovou oblast a často i vyšší průtok zákazníků.
Jinými slovy: koláč je pořád podobně velký, jen do něj v Česku kouše víc pump. A když se z jednoho koláče musí najíst příliš mnoho provozoven, roste tlak na marže, doplňkový prodej a služby kolem samotného tankování.
Post a comment