Když se řekne srážka se zvěří, většina řidičů si představí srnce, divočáka nebo jelena, který náhle vyběhne ze tmy před auto. Takové nehody se dostanou do statistik, protože často poškodí vozidlo, řeší je policie, pojišťovna nebo myslivecké sdružení.
Jenže skutečný počet zvířat zabitých na silnicích je mnohem vyšší. Do oficiálních statistik se většinou nedostanou ježci, zajíci, kuny, lišky, ptáci, žáby, hadi, drobní hlodavci ani domácí kočky. A už vůbec ne drobné případy, kdy řidič ani nezastaví nebo si srážky nevšimne.
Silnice tak nejsou jen místem dopravních nehod. Jsou také hranicí, která rozděluje krajinu, migrační trasy a každodenní život zvířat.
Co vlastně statistiky počítají
V Česku se nejčastěji mluví o střetech vozidel se zvěří. To jsou události, kdy dojde ke škodě, nehoda je nahlášena, řeší ji policie, pojišťovna nebo myslivci. Česká asociace pojišťoven uvádí, že počet střetů se zvěří se za posledních deset let více než zdvojnásobil a škody od roku 2014 vzrostly trojnásobně; pro rok 2024 odhadovala další růst počtu případů o 4,5 %. (Česká asociace pojišťoven)
To ale neznamená, že jde o všechna zabitá zvířata. Znamená to hlavně evidované nehody, které měly dopad na auto, řidiče, pojištění nebo policii. Z pohledu přírody je problém mnohem širší.
Český projekt Sražená zvěř vznikl právě proto, aby sjednotil údaje od myslivců, policie, pojišťoven a dalších zdrojů. Sleduje nejen srnčí nebo černou zvěř, ale také další druhy včetně zajíce polního, psa domácího nebo neznámých živočichů. (srazenazver.cz)
Proč jsou skutečná čísla vyšší
Oficiální statistiky mají jeden zásadní problém: počítají hlavně to, co někdo nahlásí. Jenže většina zvířat je malá, škodu na autě nezpůsobí a nikdo kvůli nim nevolá policii.
Do statistik se proto často nedostanou:
- ježci,
- zajíci a králíci,
- lišky a kuny,
- veverky,
- ptáci,
- žáby, ropuchy a mloci,
- hadi a ještěrky,
- myši, hraboši a další drobní hlodavci,
- domácí kočky, psi, slepice nebo králíci.
U domácích zvířat je situace ještě citlivější. Kočka sražená na silnici se často nikam neeviduje. Pes se do statistik dostane spíš tehdy, když způsobí nehodu, majitel ho hledá nebo vznikne škoda. U volně pobíhajících koček, toulavých zvířat nebo hospodářských zvířat je evidence velmi neúplná.
Projekt Sražená zvěř ve své anglické části upozorňuje, že na českých silnicích a železnicích umírá denně neznámý počet zvířat, pravděpodobně v řádu desítek až stovek, a že obecně neznáme přesné druhové složení ani poměry. (srazenazver.cz)
Česko: nejčastěji řešíme srnčí a divočáky
V českých statistikách se nejčastěji objevují větší druhy, hlavně srnčí zvěř a divoká prasata. Důvod je jednoduchý: srážka se srncem nebo divočákem většinou poškodí auto, může ohrozit posádku a často se řeší přes pojišťovnu.
Podle údajů citovaných Českou asociací pojišťoven bylo ještě před deseti lety evidováno 7 437 srážek se zvěří, zatímco v roce 2023 už šlo o 17 089 srážek. Celkové škody byly téměř 745 milionů korun a od roku 2014 si tyto nehody vyžádaly i lidské oběti. (Česká asociace pojišťoven)
To je ale pohled motoristy a pojišťoven. Z pohledu přírody může být větší problém v drobných zvířatech, která hynou ve velkém počtu, ale nikdo je nesčítá.
Německo: statisíce nehod se zvěří ročně
Německo ukazuje, jak velký problém mohou střety se zvěří být ve velké a dopravně zatížené zemi. ADAC uvádí, že v roce 2024 bylo v Německu registrováno přibližně 276 000 nehod se zvěří, tedy více než 750 denně. Pojišťovny za ně zaplatily přes 1,1 miliardy eur. (adac.de)
Ani toto číslo ale neznamená všechny mrtvé živočichy. Jsou to hlavně evidované pojistné události nebo dopravní nehody. Malá zvířata zůstávají z velké části mimo.
Rakousko, Slovensko a Polsko: data existují, ale nejsou jednotná
Rakousko má dlouhodobě silnější tradici sledování střetů se zvěří a projektů zaměřených na roadkill. V některých přehledech se uvádějí desítky tisíc usmrcených volně žijících zvířat ročně, zejména srnčí zvěř, zajíci a další savci.
Na Slovensku jsou dobře vidět hlavně pojistné statistiky. Například Allianz evidovala růst ze 2 487 střetů vozidel se zvěří v roce 2021 na 3 019 v roce 2023, se škodami 9,6 milionu eur. (ČT24)
V Polsku je situace složitější. Objevují se odhady v řádu desítek tisíc kolizí ročně, ale jednotná a snadno dostupná statistika všech usmrcených zvířat na silnicích není běžná. To je ostatně problém celé Evropy: metodiky se liší, někde se evidují nehody, jinde pojistné události, jinde myslivecké údaje nebo občanská hlášení.
Evropský rozměr: stovky milionů zvířat
Nejsilnější obraz dává evropský výzkum. Studie publikovaná v roce 2020 odhadla, že na evropských silnicích ročně zahyne přibližně 194 milionů ptáků a 29 milionů savců. (Ekologická společnost Ameriky)
To už není jen problém řidiče, který potká srnce na okresce. To je problém krajiny, dopravy, migrace zvířat a způsobu, jakým stavíme silnice.
Malá zvířata jsou přitom nejméně viditelná. Pták sražený u krajnice zmizí během hodin. Ježka odnese liška nebo dravec. Žáby a mloci mohou během jarní migrace hynout po stovkách na krátkém úseku silnice. Do běžných statistik se to téměř nikdy nedostane.
Kdy je riziko nejvyšší
Střety se zvěří mají své typické časy. Nejrizikovější je svítání a soumrak, kdy jsou zvířata aktivní a zároveň lidé jezdí do práce nebo z práce. Riziko roste také na jaře a na podzim, při změně času, v období říje, při sklizni polí nebo v místech, kde silnice protíná les, louky, remízky a vodní toky.
ADAC upozorňuje, že při změně času se aktivita zvěře více překrývá s dopravní špičkou, protože zvířata se pohybují za šera a lidé ve stejnou dobu jezdí autem. (presse.adac.de)
Domácí zvířata: smutná kategorie bez přesných čísel
Domácí zvířata jsou v tomto tématu často opomíjená. Přitom na silnicích hynou také kočky, psi, králíci, slepice nebo jiná zvířata z okolních domů a usedlostí.
U psa je větší šance, že se nehoda nahlásí. Pes má majitele, někdo ho hledá a srážka může být pro auto nebo posádku nebezpečná. U koček je situace jiná. Mnoho sražených koček zůstane neevidovaných, zvlášť mimo obec nebo na okraji vesnice.
Z hlediska statistik jsou domácí zvířata nepříjemná šedá zóna. Nejsou to typická „zvěř“ ve smyslu mysliveckých statistik, ale současně jde o zvířata, která na silnicích reálně umírají.
Proč se to nedá přesně spočítat
Přesný počet zvířat zabitých auty se bude vždy počítat těžko. Důvody jsou jednoduché:
- velká část zvířat se nenajde,
- mršiny rychle zmizí kvůli predátorům nebo úklidu,
- řidiči malé srážky nehlásí,
- policie řeší hlavně nehody se škodou nebo zraněním,
- pojišťovny sledují hlavně pojistné události,
- myslivci evidují především určité druhy,
- drobní živočichové a domácí kočky často zcela chybí.
Proto je dobré brát oficiální statistiky jako spodní hranici. Neříkají, kolik zvířat skutečně zahynulo. Říkají, kolik případů se dostalo do evidence.
Co může pomoci
Řešení není jen jedno. Pomáhají ekodukty, podchody, oplocení rizikových úseků, varovné značky, pachové ohradníky, údržba vegetace kolem silnic, omezení rychlosti v rizikových místech a lepší mapování migračních tras.
Velkou roli má ale i řidič. V místech, kde silnice vede lesem nebo kolem polí, je dobré zpomalit. Zvlášť za šera, v noci, na jaře a na podzim. Když přes silnici přeběhne jedno zvíře, často za ním běží další.
A u menších zvířat platí jednoduchá věc: ne každému se dá vyhnout, ale rychlost rozhoduje. Pomalejší auto dává šanci zvířeti i řidiči.
Závěr: silnice nejsou nebezpečné jen pro lidi
Když se bavíme o bezpečnosti na silnicích, většinou řešíme řidiče, chodce, cyklisty a škody na autech. Jenže silnice každý den zasahují i do života zvířat. Některá přijdou o život při jedné velké nehodě se srncem, jiná mizí úplně tiše — ježci, ptáci, zajíci, žáby nebo kočky.
Oficiální čísla jsou důležitá, ale ukazují jen část reality. Skutečný počet zabitých zvířat je výrazně vyšší než počet nahlášených nehod.
A možná právě to je nejdůležitější poznání: srážka se zvěří není jen pojistná událost. Je to připomínka, že silnice nevedou prázdnou krajinou. Vedou krajinou, ve které žijí i jiní.
Napsat komentář