Každý zkušený řidič někdy začínal. Každý se poprvé rozjížděl do kopce, poprvé řešil velkou křižovatku, poprvé parkoval pod tlakem aut za sebou a poprvé zažil pocit, že silnice je najednou mnohem složitější než v autoškole.
Řidič začátečník není překážka provozu. Je to člověk, který se teprve učí přenést pravidla z učebnice do skutečného provozu. A skutečný provoz je úplně jiný než cvičné jízdy s instruktorem.
Proč je začátečník za volantem zranitelnější
Nový řidič ještě nemá řízení „v ruce“. Musí vědomě řešit věci, které zkušený řidič dělá automaticky: spojka, brzda, plyn, blinkr, zrcátka, mrtvý úhel, přednost, chodci, tramvaje, odbočování, rychlost, značky a zároveň tlak aut za sebou.
Zkušený řidič si často řekne: „To bych zvládl levou zadní.“ Jenže právě to je rozdíl mezi zkušeností a začátkem. To, co je pro jednoho rutina, je pro druhého oříšek.
Evropská observatoř bezpečnosti silničního provozu uvádí, že řidiči ve věku 16–24 let jsou v dopravních statistikách výrazně nadměrně zastoupeni a jejich riziko je přibližně 2 až 3krát vyšší než u zkušenějších řidičů. U nehod mladých řidičů navíc často neumírá jen řidič; na každého usmrceného mladého řidiče připadá přibližně 1,3 další usmrcené osoby, například spolujezdci nebo jiní účastníci provozu. (Mobility & Transport – Road Safety)
Vesnice není velké město
Mladý člověk může řídit docela klidně na vesnici, kde zná každou zatáčku, provoz je řidší a křižovatky přehlednější. Pak přijede do většího města a najednou je všechno jinak.
Více pruhů. Tramvaje. Autobusy. Kruhové objezdy. Jednosměrky. Cyklisté. Přechody za přechodem. Navigace mluví, auta troubí, někdo se lepí na nárazník a do toho je potřeba rychle rozhodnout, kam zařadit auto.
Pro zkušeného řidiče je to běžný provoz. Pro nováčka to může být stresová situace. Ne proto, že by neuměl řídit, ale proto, že ještě nemá dost zkušeností a rezervu v hlavě.
Jak poznat začátečníka za volantem
Začátečník se často projevuje opatrnou jízdou. Může mít větší odstup, pomalejší rozjezdy, nejisté řazení, delší váhání na křižovatce nebo častější kontrolu zrcátek. Někdy jede trochu pomaleji, protože se nechce dostat do situace, kterou neodhadne.
To není důvod k troubení. To je důvod k odstupu.
Zkušený řidič by měl umět poznat, že před ním nejede provokatér, ale člověk, který se snaží jet bezpečně. Když na něj začne tlačit, najíždět mu na kufr nebo troubit, může ho rozhodit. A rozhozený začátečník udělá chybu snadněji.
Nálepka Z: pomůže, nebo udělá z řidiče terč?
Samolepka „Z“ může být dobrá věc. Dává ostatním signál: za volantem sedí začátečník, buďte trpěliví. V ideálním světě by taková značka vedla k většímu odstupu a klidu.
Jenže realita je někdy horší. Někteří řidiči se začátečníkům posmívají, objíždějí je zbytečně agresivně nebo si chtějí dokazovat převahu. To je hloupé a nebezpečné.
Přesto bych se za „Z“ nestyděl. Není to nálepka ostudy. Je to férové upozornění. Stejně jako když má auto autoškoly označení, nikdo rozumný od něj nečeká závodní reakce. Začátečník nepotřebuje posměch. Potřebuje čas.
Dva typy nováčků: vystrašený a přehnaně sebevědomý
Ne každý začátečník je stejný. Jeden jede opatrně až příliš. Druhý si po pár týdnech myslí, že je jezdec Formule 1. Oba typy mohou být rizikové.
Vystrašený nováček může zmatkovat, brzdit pozdě nebo naopak zbytečně, špatně odhadnout mezeru a nechat se rozhodit tlakem ostatních.
Přehnaně sebevědomý nováček je ještě nebezpečnější. Už si myslí, že řízení ovládá, ale nemá zkušenosti s krizovými situacemi. Neví, jak se auto chová na mokru, při prudkém brzdění, v zatáčce, na sněhu nebo když mu někdo nedá přednost.
Právě kombinace mladého věku, mála zkušeností a pocitu nesmrtelnosti je nebezpečná. WHO připomíná, že dopravní nehody patří mezi hlavní příčiny úmrtí dětí a mladých dospělých ve věku 5–29 let. (who.int)
Statistiky nejsou proti mladým, ale varují
Smyslem statistik není říkat, že mladí řidiči jsou špatní. Smyslem je připomenout, že začátek řízení je rizikové období. Evropská komise uvádí, že lidé ve věku 18–24 let jsou oproti jiným věkovým skupinám výrazně náchylnější k účasti v dopravních nehodách. (Mobility & Transport – Road Safety)
Evropská data také ukazují, že na 100 000 obyvatel umírá v autech u věkové skupiny 18–20 let zhruba třikrát více lidí než u skupiny 25–65 let; u věku 21–24 let je to přibližně dvojnásobek. (Mobility & Transport – Road Safety)
Důvody nejsou jen rychlost. Patří sem nezkušenost, horší odhad rizika, noční jízdy, jízda s vrstevníky, rozptýlení mobilem, starší auta s horší bezpečnostní výbavou a někdy také snaha předvést se. Evropská tematická zpráva o nových řidičích uvádí, že mladí řidiči častěji jezdí ve starších autech, v náročnějších podmínkách, v noci a s vrstevníky. (Mobility & Transport – Road Safety)
Rodiče mají velký vliv
Když rodiče mladému člověku půjčí nebo koupí auto, nekončí tím jejich role. Právě naopak. První měsíce jsou důležité.
Rodiče by neměli jen předat klíče a říct „jezdi opatrně“. Měli by mluvit o konkrétních situacích: jízda v dešti, dálnice, noční provoz, alkohol, telefon, spolujezdci, rychlost, parkování ve městě, tlak ostatních řidičů.
Pomáhá také trénink mimo špičku. Projet si větší město v klidnějším čase. Zkusit parkování. Vyzkoušet kruhové objezdy. Probrat trasy, kde jsou složité křižovatky. To všechno buduje jistotu.
Co by měl dělat začátečník
Začátečník by si měl dovolit být začátečníkem. Nemusí dokazovat, že všechno zvládne jako zkušený řidič. Je lepší jet klidněji, držet odstup a nenechat se rozhodit někým, kdo spěchá.
Dobrá rada je jezdit pravidelně, ale postupně. Nezačínat hned nejtěžší trasou v páteční odpolední špičce. Nejezdit zbytečně s plným autem kamarádů, kteří ruší. Nedržet telefon v ruce. Nepřeceňovat asistenty. A hlavně: nepovažovat každou chybu za ostudu. Chyby k učení patří, jen nesmí být fatální.
Co by měli dělat ostatní řidiči
Zkušenější řidič má v provozu větší odpovědnost, než si myslí. Když vidí nejisté auto, měl by nechat prostor. Nenajíždět na nárazník. Netroubit zbytečně. Nepředjíždět agresivně. Nedělat začátečníkovi situaci těžší.
Trpělivost není slabost. Je to známka zkušenosti.
Silnice není zkouška, kde se má nováček ponížit. Je to společný prostor. Dnes před sebou máme začátečníka. Zítra to může být naše dítě, vnuk, dcera, synovec nebo někdo, komu jsme právě půjčili auto.
Závěr
Řidič začátečník není nepřítel provozu. Je to člověk, který se učí zvládat složitý svět silnic, křižovatek, značek, aut, chodců a vlastních nervů. Někdy je příliš opatrný. Někdy naopak příliš sebevědomý. V obou případech potřebuje zkušenosti, ne tlak.
Samolepka „Z“ není ostuda. Opatrná jízda není provokace. Pomalejší rozjezd není důvod k troubení.
Každý zkušený řidič jednou začínal. A dobrý řidič se pozná i podle toho, že začátečníkovi dá prostor.
Post a comment