
Parkovací matematika: Vyplatí se při výběru auta řešit centimetry?
Když člověk prochází bazary, většinou kouká na to, jak to jede, kolik to žere a jestli se mu do kufru vejde kočárek nebo věci na chatu. Jenže realita všedního dne je taková, že 340 dní v roce nebojujete s výkonem motoru na dálnici, ale s centimetry u obrubníku. Na našich sídlištích, kde je aut víc než volných fleků, je totiž nejdůležitější údaj v techničáku celková délka.
60 centimetrů: Rozdíl mezi klidem a infarktem
Většina parkovišť u paneláků se kreslila v době, kdy vrcholem techniky byla „stovka“ nebo stodvacítka. Ty měly na délku lehce přes čtyři metry a byly úzké. Dnešní auta ale šíleně „nabobtnala“. To, co dřív byla limuzína pro ředitele, je dneska úplně běžný rodinný kombík.
Schválně se podívejte na ty rozdíly:
- Škoda Fabia (krátká): má rovné 4 metry.
- Škoda Octavia Combi: má 4,66 metru.
- VW Passat: má skoro 4,8 metru.
Těch zhruba 70 centimetrů mezi Fabií a Passatem vypadá na papíře jako nic. Jenže v džungli mezi paneláky je to propast. Krátká Fabia se prostě „zlomí“ do díry, kterou řidič Passatu jen smutně projede a krouží dál dalších dvacet minut, než někdo odjede z hlídaného místa.
Proč na to myslet už v bazaru?
Pokud víte, že se vracíte domů z práce po páté večer, kdy začíná ta pravá „hladová hra“ o parkovací místa, fakt si rozmyslete, jestli tu obří loď potřebujete. Velké auto na malém prostoru vám totiž vytáhne peníze z kapsy i jinak:
- Rejd a manévrování: S malým autem se otočíte na pětníku. S velkým kombíkem je každý parkování „cvičení na pět nadvakrát“. Navíc v úzkých uličkách, kde lidi parkují i v zatáčkách a v protisměru, je s velkým autem každá jízda o nervy.
- Odřené nárazníky: Čím víc vám auto kouká z řady, tím spíš vám ho někdo při vyjíždění „lízne“. Stačí jeden soused, co to má v ruce trochu míň, a máte na nárazníku šrám za pět tisíc.
- Trpící podvozek: Na sídlišti se prostě pořád skáče přes obrubníky. Čím těžší auto máte, tím víc dostávají zabrat čepy a nápravy. U ojetiny to znamená, že budete v servisu dřív, než jste plánovali.
Vychytávky, co vám zachrání kůži
U ojetiny, se kterou chcete denně parkovat u paneláku, jsou parkovací senzory důležitější než vyhřívané sedačky.
- Senzory: Jsou základ, ale u starších aut jim stoprocentně nevěřte – občas v mrazu nebo v dešti „pískají“ nesmysly.
- Kamera: To je u ojetin k nezaplacení. Uvidíte přesně, kolik milimetrů vám zbývá k sousedově značce, a troufnete si i tam, kam byste dřív nejeli.
- Zrcátka: I když vaše vyhlédnuté auto nemá elektrické sklápění, naučte se je po zaparkování zaklapnout ručně. Ušetříte si ranní šok v podobě zrcátka visícího na drátech.
Suma sumárum:
Než v bazaru podepíšete smlouvu, upřímně se zamyslete: „Zaparkuju s tímhle v neděli večer před barákem?“ Pokud váháte, možná je menší auto (i s menším kufrem) ta nejlepší investice do vašeho klidného spánku.



Napsat komentář