O ženách za volantem se pořád mluví zvláštním způsobem. Stačí pomalejší parkování, opatrnější rozjezd nebo zaváhání v křižovatce a někdo hned utrousí: „No jo, ženská za volantem.“
Jenže takhle jednoduché to není. Když se člověk podívá na dostupná data, ukáže se, že předsudky často říkají víc o tom, kdo je vyslovuje, než o tom, kdo právě řídí.
Muži se často považují za jistější a techničtější řidiče. Ženy bývají zase popisované jako opatrnější, ale někdy méně rozhodné. V něčem na tom může být kus pravdy, ale problém začíná ve chvíli, kdy se z toho udělá jednoduchý soud: muži umí řídit, ženy ne.
Silnice ale není soutěž pohlaví. Silnice je místo, kde rozhoduje pozornost, klid, odhad, zkušenost a schopnost neriskovat zbytečně.
Co říkají statistiky nehod
Podle článku Českého statistického úřadu bylo v Česku v roce 2020 evidováno 64 781 nehod způsobených řidičem nebo řidičkou osobního vozidla. Ženy z nich způsobily 32 %. U nehod se zraněním nebo úmrtím byl podíl žen 38,3 %. ČSÚ zároveň uvádí, že u nehod motorových vozidel každý rok umírá výrazně více mužů než žen. (Statistika a My)
Na první pohled to vypadá jasně: muži způsobují víc nehod. Jenže samotný počet nehod ještě neříká celý příběh. Muži také častěji řídí, obvykle najedou víc kilometrů a častěji se objevují v rizikovém chování, jako je rychlá jízda, alkohol, nepoužití pásů nebo jízda s telefonem. ČSÚ k tomu uvádí, že v roce 2020 byl podíl žen v řidičské populaci 43,5 %, zatímco v roce 2007 to bylo 40 %. (Statistika a My)
A právě tady je potřeba být opatrný. Když jedna skupina řídí častěji a ujede víc kilometrů, bude přirozeně víc vidět i ve statistikách nehod. Férové srovnání by potřebovalo nejen počet nehod, ale také počet aktivních řidičů a řidiček a ideálně počet ujetých kilometrů.
Proč samotná nehodovost nestačí
Když řekneme, že muži způsobili víc nehod než ženy, je to důležitá informace. Ale není to kompletní odpověď na otázku, kdo je lepší řidič.
Představme si jednoduchý příklad. Kdyby muži najeli 60 % všech kilometrů a ženy 40 %, pak by bylo normální, že muži budou mít víc nehod i při podobné míře rizika. Bez údajů o tom, kdo kolik skutečně jezdí, se nedá udělat úplně čistý závěr.
Americký IIHS k tomu obecně uvádí, že muži obvykle najedou více mil než ženy a zároveň se častěji pouštějí do rizikového chování, včetně rychlosti, alkoholu a nepoužívání bezpečnostních pásů. Nehody s mužskými řidiči bývají také často závažnější. (iihs.org)
Tohle je pro článek možná nejdůležitější věta: počet nehod ukazuje výsledek, ale neukazuje celý kontext.
Muži za volantem: jistota, ale někdy zbytečné ego
Mnoho mužů řídí dobře. Mají zkušenost, lepší odhad auta, nebojí se provozu a často zvládají technické věci přirozeněji. To ale neznamená, že je muž automaticky bezpečný řidič.
Problém části mužů není neschopnost řídit. Problém je spíš přehnané sebevědomí. Rychlost, těsný odstup, problikávání, troubení, předjíždění na sílu a pocit, že pomalejší řidič překáží.
To není řidičské umění. To je arogance.
Dobrý řidič nemusí nikomu dokazovat, že má silnější auto, lepší reakce nebo větší odvahu. Dobrý řidič jede tak, aby se ostatní nemuseli bát. Umí zpomalit, počkat, nechat prostor a nevybuchnout kvůli jedné pomalejší řidičce nebo jednomu nejistému řidiči.
Ženy za volantem: opatrnost, ale někdy nejistota
U žen se často používá slovo „zmatkování“. Jenže to je dost nepřesné a často i nespravedlivé. Ve statistikách není kolonka „zmatkování“. Existuje nevěnování se řízení, nedodržení bezpečné vzdálenosti, nesprávný manévr, špatný odhad nebo pomalejší rozhodnutí.
Centrum dopravního výzkumu a odborníci citovaní v médiích popisují ženy častěji jako zodpovědnější a opatrnější, s pozitivnějším vztahem k dopravním pravidlům. Zároveň se u nich může častěji objevit horší prostorová orientace, pomalejší rozhodování nebo menší řidičská zkušenost. (Seznam Zprávy)
To ale neznamená, že ženy jsou horší řidičky. Spíš to znamená, že mají jiný typ rizika. Muž může riskovat rychlostí a egem. Žena může být v některých situacích opatrnější, ale méně jistá.
Ani jedno není důvod k posměchu. Obojí je důvod k většímu klidu na silnici.
Když ženy vezou děti
Tady je dobré říct jednu věc naplno. Mnoho žen jede s dětmi v autě opatrněji než bez nich. Nejde o slabost, ale o přirozenou odpovědnost. Když má člověk vzadu dítě, najednou se nechce předvádět, riskovat předjíždění ani se tlačit na někoho před sebou.
Žena, která jede pomaleji, nemusí být špatná řidička. Možná má v autě dítě. Možná veze někoho nemocného. Možná má prostě větší respekt k tomu, že auto není hračka.
A právě tohle část mužů někdy nechápe. Pletou si opatrnost s neschopností. Jenže bezpečná jízda není slabost. Bezpečná jízda je přesně to, co by se mělo učit víc.
Tabulka: muži vs. ženy za volantem
| Oblast | Muži za volantem | Ženy za volantem | Co z toho plyne |
|---|---|---|---|
| Počet zaviněných nehod | Ve statistikách tvoří většinu | Menší podíl, v roce 2020 u osobních aut 32 % | Ženy rozhodně nejsou hlavním zdrojem nehod |
| Ujeté kilometry | Obvykle jezdí víc | Obvykle jezdí méně | Bez kilometrů nejde srovnání brát úplně jednoduše |
| Rychlost a riziko | Častější sklon k riskování | Spíš opatrnější styl | Mužské ego může být nebezpečnější než ženská nejistota |
| Alkohol a přestupky | Muži výrazně častěji | Ženy méně často | Rizikové chování je u mužů větší téma |
| Jízda s dětmi | Individuální | Často velmi opatrná | U rodinné jízdy bývá opatrnost velká výhoda |
| Typická slabina | Spěch, odstup, agresivita | Nejistota, pomalejší rozhodnutí | Obě skupiny mají slabiny, jen jiné |
| Typický předsudek | „Já řídím líp“ | „Ženská za volantem“ | Předsudky zhoršují atmosféru v provozu |
„Ženská za volantem“ je líná věta
Věta „ženská za volantem“ je pohodlná. Člověk tím nemusí přemýšlet, co se opravdu stalo.
Řidička zaparkovala pomaleji? Hned se z toho udělá důkaz.
Jela opatrněji? Hned je „nejistá“.
Počkala déle na křižovatce? Hned „zdržuje“.
Kdyby totéž udělal muž, často se to přejde. U ženy se z jedné chyby udělá potvrzení stereotypu.
To je nefér. Špatný řidič není špatný proto, že je muž nebo žena. Je špatný proto, že nedává pozor, riskuje, neumí odhadnout situaci nebo si myslí, že silnice patří jemu.
Arogantní muž za volantem také není vzor
Na druhé straně mnoho žen dobře ví, jak vypadá mužská arogance za volantem. Tlačení na nárazník, problikávání, troubení, zbytečná gesta, nervozita při parkování, posměšky a pocit, že pomalejší auto je osobní urážka.
Tohle není dobré řízení. To je špatná povaha v autě.
Silnice není závodní trať a běžný provoz není místo, kde si má člověk dokazovat hodnotu. Nejsilnější řidič není ten, kdo se všude nacpe první. Nejsilnější řidič je ten, kdo dokáže zachovat klid.
Kdo tedy řídí lépe?
Jednoduchá odpověď neexistuje. Pokud se díváme na statistiky nehod, ženy způsobují menší část nehod. Pokud se díváme na rizikové chování, muži se v něm objevují častěji. Pokud se díváme na zkušenost a počet ujetých kilometrů, muži mohou mít v průměru víc praxe. Jenže praxe bez pokory může být nebezpečná.
Lepší řidič není muž ani žena.
Lepší řidič je člověk, který má klid, odhad, pozornost a nepotřebuje si za volantem nic dokazovat.
Závěr
Ženy za volantem nejsou hrozba. Muži za volantem nejsou automaticky mistři. Data spíš ukazují, že muži se ve statistikách nehod a rizikového chování objevují častěji, zatímco ženy bývají opatrnější, ale někdy mohou působit méně jistě.
Samotná nehodovost ale nestačí. Chceme-li férově říct, kdo způsobuje víc nehod, musíme znát také to, kolik mužů a žen skutečně řídí a kolik kilometrů najedou. Bez toho vidíme jen část obrazu.
Na silnici by nám pomohlo méně posměšků a méně ega. Muži by mohli ubrat aroganci. Ženy by si mohly víc věřit. A všichni dohromady by měli jezdit tak, aby se ostatní nemuseli bát.
Nejde o to, jestli řídí muž nebo žena.
Jde o to, jestli za volantem sedí člověk, který přemýšlí.
Napsat komentář