Tunel Višňové na úseku D1 Lietavská Lúčka – Dubná Skala konečně ulevil kolonám pod Strečnem. Stavba se ale táhla desítky let a náklady přesáhly stovky milionů eur.
Kdo někdy jel přes Strečno, ten ví. Úzká silnice, řeka Váh, skály, hrad nad cestou, kamiony, nervózní řidiči a kolony, které dokázaly z krátkého úseku udělat hodinové zdržení. Právě tady měl pomoci nový úsek dálnice D1 Lietavská Lúčka – Dubná Skala s tunelem Višňové.
A opravdu pomohl. Úsek byl otevřen 22. prosince 2025. Otevíraný dálniční úsek má přibližně 13,5 kilometru a z toho asi 7,5 kilometru připadá na tunel Višňové. Řidiči tak už nemusejí projíždět přes Žilinu a následně po silnici první třídy u řeky Váh, kde se ve špičkách tvořily dlouhé kolony. (ČT24)
Jenže za tou dobrou zprávou je i druhá část příběhu: mimořádně dlouhá příprava, zdržení, přerušení, změny smluv, nové soutěže, spory a obrovská cena.
Byl to opravdu projekt na 20 let?
Záleží, odkud se počítá. Samotná hlavní stavba neběžela nepřetržitě dvacet let, ale celý příběh tunelu Višňové se táhl velmi dlouho. Média při otevření psala dokonce o otevření po 27 letech od prvních prací. Průzkumná štola se začala razit už v roce 1998, samotná stavba tunelu pak začala až o mnoho let později. (Novinky)
Proto je fér napsat to opatrně:
Tunel Višňové se nestavěl nepřetržitě dvacet let, ale celý projekt od příprav přes průzkumy, výstavbu, problémy a dokončení se táhl zhruba dvě až tři desetiletí.
Pro běžného řidiče je to ale jedno. Když roky stojí v koloně pod Strečnem, neřeší, jestli se zrovna projektuje, razí, soutěží nebo čeká na povolení. Vidí jen to, že důležitá stavba stále není hotová.
Kolik to stálo?
Tady je potřeba být přesný, protože se objevuje více čísel.
Oficiální smluvní hodnota uváděná Národní dálniční společností u projektu je přibližně 254,8 milionu eur bez DPH. To ale není celý historický účet za všechno, co se kolem stavby v průběhu let řešilo. (National Theatre)
Slovenská média po otevření upozornila, že celkové náklady na úsek D1 Lietavská Lúčka – Dubná Skala s tunelem Višňové už přesáhly 600 milionů eur bez DPH a podle dostupných informací to ještě nemusí být konečná cena. (ASB.sk)
Pro daňového poplatníka je to zásadní otázka. Nejde jen o to, že se konečně jezdí. Jde také o to, kolik let se čekalo, kolik peněz se mezitím utratilo navíc a jestli se podobné stavby nemohou v budoucnu řídit lépe.
Proč byl úsek pod Strečnem takový problém?
Strečno bylo dlouhé roky jedním z nejznámějších dopravních úzkých hrdel na Slovensku. Silnice vedla údolím Váhu, přes komplikovaný terén, s velkým podílem nákladní dopravy. Když se provoz zasekl, řidič mohl ztratit desítky minut. Někdy se z obyčejného průjezdu stal hodinový problém.
Nový tunel a dálniční úsek proto nejsou zbytečný luxus. Jsou to stavby, které dávají dopravně smysl. Zvyšují bezpečnost, zkracují cestu a odvádějí tranzitní dopravu z míst, kde se dlouhodobě míchala osobní auta, kamiony, místní provoz i turisté.
Proč to trvalo tak dlouho?
Tunel Višňové nebyl problém jedné firmy. Byl to problém systému.
U podobně velkých veřejných staveb není fér ukázat prstem jen na jednu firmu. Hlavní odpovědnost nese stát, vlády, ministerstva, veřejné zakázky a způsob řízení, který má zajistit, aby se důležitá stavba dokončila včas, bezpečně a za rozumné peníze.
Řidiče nakonec nezajímá, kdo přesně stál na stavbě. Zajímá ho, proč musel roky jezdit v kolonách pod Strečnem a proč se projekt, který měl být dávno hotový, otevřel až po mnoha letech průtahů.
Problémů bylo několik:
- dlouhá příprava,
- složité povolování,
- výkupy pozemků,
- změny smluv,
- přerušení prací,
- nové veřejné soutěže,
- spory a dodatky,
- politické změny,
- slabá odpovědnost za výsledek.
Každý rok navíc znamená dražší práci, dražší materiál, dražší technologie a větší účet pro stát.
Proč Čína staví rychleji?
Čína je v infrastruktuře úplně jiný svět. Staví dálnice, mosty, tunely i vysokorychlostní železnice v tempu, které je pro Evropu těžko představitelné. Světová banka například uváděla, že čínská vysokorychlostní železnice se stavěla s typickými náklady přibližně 17 až 21 milionů dolarů za kilometr, zatímco v Evropě šlo často o 25 až 39 milionů dolarů za kilometr. (Světová banka)
Důvody jsou jasné:
- centrální plánování,
- rychlé rozhodování,
- obrovské státní stavební kapacity,
- menší prostor pro odvolání,
- rychlejší výkupy a přesuny,
- opakování typových řešení,
- dlouhodobé investiční programy.
Jenže čínská rychlost má i druhou stranu. V autoritativním systému má občan menší možnost se bránit, stát rozhoduje tvrději a veřejná kontrola je slabší. Některé projekty mohou být rychlé, ale ne vždy musí být ekonomicky zdravé nebo spravedlivé vůči lidem, kterých se dotknou.
Pomohla by nám vláda jedné strany?
Ne. To je nebezpečná zkratka.
Jedna strana může rozhodovat rychleji, ale rychlost sama o sobě není záruka dobrého státu. Může přinést i špatná rozhodnutí, slabší kontrolu, korupci skrytou před veřejností a projekty, které nikdo nesmí zpochybnit.
To, co potřebujeme, není méně demokracie. Potřebujeme lépe fungující stát.
Stát, který:
- připravuje projekty včas,
- má stabilní dopravní plán,
- nemění priority po každých volbách,
- umí rychle vykupovat pozemky,
- zadává kvalitní soutěže,
- hlídá dodatky a termíny,
- nenechá stavbu roky stát,
- má odborníky místo politických nominantů,
- nese odpovědnost za výsledek.
Demokracie nemusí být pomalá. Pomalý je stát, který neumí rozhodovat a nést odpovědnost.
Byl tunel Višňové dobrá stavba?
Dopravně ano. Tunel Višňové a úsek D1 Lietavská Lúčka – Dubná Skala byly potřeba. Řidičům ulevily od kolon pod Strečnem, zrychlily cestu mezi Žilinou a Martinem a zlepšily bezpečnost na hlavním tahu.
Ale zároveň je to stavba, která ukazuje, jak drahé je čekání.
Kdyby se projekt připravil lépe, řídil pevněji a dokončil dříve, mohli řidiči jezdit bezpečněji už dávno. A stát mohl ušetřit část peněz, které spolykaly průtahy, změny a zdržení.
Závěr
Tunel Višňové je dobrá zpráva. Konečně odvádí dopravu od Strečna a řeší problém, který trápil řidiče dlouhé roky.
Ale neměl by být jen důvodem ke slavnostnímu stříhání pásky. Měl by být také varováním. Pokud stát neumí připravit a dokončit důležitou stavbu v rozumném čase, zaplatí to všichni: řidiči v kolonách, firmy v nákladech a daňoví poplatníci v ceně.
Čína ukazuje, že infrastruktura se dá stavět rychle. Ale naše cesta nemá být vláda jedné strany. Naše cesta má být demokratický stát, který konečně funguje.
Protože tunel Višňové neměl být zázrak po dvaceti letech. Měl to být normálně dokončený dopravní projekt.
Napsat komentář